Okounovo curriculum vitae

Někteří z vás si možná ještě vzpomenou, jak to vypadalo v místě U Okouna do roku 2003: Stávala (ano, tam, kde je dnes okýnko se zmrzlinou z Opočna) zde nevzhledná malá bouda, která bývala / nebývala otevřená / neotevřená. Pivo občas bylo / nebylo a když jednoduše došel sud, bývalý majitel zavřel okénko a lidé se rozjeli k domovům. Kolikrát dříve než museli :-)

1.sezona / 2004

V roce 2003 pak bývalý majitel prodal pozemek s chatou i onou nevzhlednou boudou současnému majiteli Ondrovi. Ten pak během brzkých jarních dnů chatu přestavěl na výčep, kuchyni a malou kancelář, do sklepa umístil výčepní zařízení s kompresorem na vyhánění piva k pípám, starou nevzhlednou boudu zboural, před výčepem zpevnil říční svah, osadil jej plotem, aby hosté nepadali do řeky a před plot umístil lavičky s na léto nezbytnými slunečníky. Na jaře 2004 tak začala první Okouní sezóna.

2.sezona / 2005

Hospůdka si brzy našla své příznivce, takže na druhou Okouní sezónu v roce 2005 hosty čekaly zrekonstruované toalety a na pana Václava ve výčepu pak nová klimatizace, která mu pomáhá dodnes přežít i ta největší vedra. V zadní části (za výčepem) postupně vznikala zahrádka "Ondrášův dvůr," která se zatím používala především k soukromým akcím a zároveň vznikl i Tropijó bar pro případ, kdy se v Ondrášově dvoře budou konat větší akce. Dále vzniká "Okounův design," který potkáváte dodnes třeba ve formě různých cedulek. Hospůdka tak dostala svůj "xicht."

3.sezona / 2006

Ve třetí Okouní sezóně mizí (je dodnes "jenom" zakryt) bazén na zahrádce za výčepem a místo něj přibývá počet laviček, zatím nekrytých. Návštěvníků totiž přibylo a s nimi poprvé zazněla zvěst o rekonstrukci cyklostezky před výčepem. Mnozí z nás pak nezapomenou na rozlučkovou párty na konci září, na kterou Okoun tým připravil bohatý kulturní doprovodný program plný výherních soutěží. Tehdy také vzniká poprvé nápad na vznik internetových stránek, ale pořád chybí ten správný nápad...:-)

4.sezona / 2007

Čtvrtá Okouní sezóna nepřináší žádné zásadnější novinky do života naší hospůdky, jen hostů malinko zase přibylo. Je vidět, že v posledních letech zažívá cyklistika v našich krajích obrovský boom. Možná, že mnozí z vás, našich zákazníků, v tomto roce zavítalo vícekrát i pod nezadržitelně se blížící hrozbou uzavření zahrádky před výčepem, protože v této sezóně přišla o svou tradiční tvář, když byly vykáceny ty sympatické vysoké stromy, které vytvářely malebnost naší zahrádky.

5.sezona / 2008

Pátá Okouní sezóna začala nepříjemně. Zahrádka musela již ustoupit stavebním strojům a práce na opravě cyklostezky se mají vléct téměř celou sezónu. Obec uzavřela celou přístupovou cestu k hospůdce, takže majitelé museli improvizovat a vznikla tak náhradní přístupová cesta od kolejí. Návštěvníků však viditelně ubylo a Ondra poprvé zauvažoval o prodeji hospůdky. Přichází však nečekaný impuls (v našem případě nápad, nebo chcete-li - osvícení) a na svět přichází skutečné internetové stránky, které si právě prohlížíte. Ondrovy chmury jsou tím rozehnány a jako správný a podnikavý majitel připravuje nové projekty..:-)

Hospůdka a její sousedé, pravidelní hosté a pes

Sousedé

Hospůdka u Okouna však nejsme jenom my. Každé takové místo dělají i lidé kolem. A my v tomhle máme obrosvké štěstí. Mnozí z vás ví, že mít rozumné a příjemné sousedy je životní výhra. A tu Okoun vyhrál. Sousedé dokáží ocenit a sami vidí, že se neustále snažíme hospůdku i její okolí nějak kultivovat a vylepšovat. Z toho mají obrovskou radost. My zase máme radost z jejich tolerance neboť sami ze svých návštěv někdy víte, že občas bývává hluk (hospoda jednoduše někdy pořádně hučí) větší než malý. A v tomhle dokáží být naší sousedé velmi velkorysí a jim patří náš velký obdiv. Děkujeme!

VIP

Velmi důležitou součástí jakékoli provozovny jsou stálí zákazníci. Jsme sice výletní hospůdka, kde se někdo zastaví třeba jednou za rok (a i takovým děkujeme!), ale právě v době nepřízně počasí, kdy by psa nevyhnal  a nastal ten čas jak říká pan Hrušínský v jednom filmu, že "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným...," kdy se nikomu nechce na výlet, tak pak poznáme věrnost. I v těchto případech je zde většinou připraven Pan Václav a nejvíce by jej mrzelo, kdyby nikdo nepřišel. A tehdy přijdou jen ti skalní, kterým můžeme třeba moderně říkat VIP a těm také děkujeme!  Nechcete se k nim někteří z vás pravidelných hostů přidat? Třeba to nemáte zase tak daleko a i v né moc příjemném počasí je u nás fájně. Nebojte, na déšť zákazníky nevyháníme:-)

Člověk a pes

Ano, tušíte správně. Ke každému stavení patří bouda a ke každé boudě pes. Tak proč by to tak nemělo být i U Okouna. Kolikrát o něm ani nevíte. V noci stráží a ve dne, když kolem procházejí hosté, o sobě nedává mnohokrát vědět. A za to i jemu patří náš tichý dík. Vlastně proč tichý? Pěkně: Haf haf! :-)

Kde nás najdete?

Na čepu máme

Okounská hymna

1.

Seděli jsme u Okouna,
jedli jsme tam kolena,
bylo to tam hodně dobré,
u Ondry a u Toma.
Mňam, mňam, - mňam,
u Ondry a u Toma.

2.

Jedli jsme tam mňamky, steaky,
ale taky makrely.
Pak jsme jeli o kus dále,
a tam jsme jíst nechtěli.
Ne, ne - ne,
tak jsme se zpět vrátili.

3.

U Okouna chutná pívo,
tak tam rádi jezdíme.
Mají tam i cykloservis
a pak dále řádíme.
Je, je - je,
tam se rádi vracíme...